Akútní pankreatitída – diagnostika a její limitace

Akutní pankreatitida je onemocnění reversibilní a v případě zvládnutí akutní ataky může dojít k úplnému vyléčení nemocného. Zobrazovací metody hrají zásadní roli diagnostice této choroby, v jejím sledování a v léčbě komplikací akutní pankreatitidy. V akutní fázi onemocnění dochází k postupné destrukci slinivky břišní, v okolí slinivky se mohou objevovat kolekce tekutiny (neinfikované či infikované) a může docházek v nekróze žlázy či a okolních tkání (peripankreatický tuk). Mezi komplikace onemocnění dále patří trombóza viscerálních cév a nekróza stěny trávicí trubice.

Diagnostika a léčba akutní pankreatitidy je komplexní, týmová a postavená na úzké mezioborové spolupráci. Radiolog má „zásluhou“ výpočetní tomografie významné místo v diagnostice, klasifikaci i léčbě komplikací tohoto onemocnění. Balthazarova klasifikace (BltK) a posléze stanovení CTSI (index závažnosti onemocnění) vycházejí z kontrastního CT vyšetření. V roce 2007 v květnu doporučila Acute Pancreatitis Classification Working Group novou definici akutní pankreatitidy. Tato definice dále využívá CTSI a Baltazarovu klasifikaci. Ke stanovení diagnózy musí být přítomna dvě ze tří kritérií – abdominální bolest charakteristická pro pankreatitidu, sérová amyláza a lipáza musí být ? 3 než je norma a při CT vyšetření musí být charakteristický nález. Závažnost choroby je nutné posuzovat podle klinických parametrů a morfologických parametrů.